O sankcích a svobodné ekonomické soutěži rovnoprávných partnerů

Pokud neprobíhá na mezinárodním poli svobodná ekonomická soutěž rovnoprávných partnerů. tj. států a firem, znamená to, že sice ekonomické vztahy existují, ale jeden z partnerů tahá za kratší konec. Dnes vidíme sankce USA&spol. versus Rusko, kterému sekunduje Čína. Sankce mají konkrétní podobu, takže můžeme vidět, koho postihnou a komu prospějí.

Sankce USA&spol. jsou na dodávky výrobků z USA&spol. do Ruska.
Odnesou je příslušní dodavatelé, kteří přišli o zákazníka. A lidi, kteří přišli o práci.

Sankce USA&spol. jsou na dodávky ruských surovin.
Tohle je komplexnější a bude mít několik dopadů:
Omezení nabídky surovin na trhu zvýší cenu suroviny pro zákazníka.
Odnesou to spotřebitelé. Firmy v USA a zejména v Evropě. Domácnosti v Evropě.
Profitují těžařské firmy těch zemí, které "smějí dodávat". Tedy USA&spol.
To je rozhodně dobrá zpráva pro všechny české firmy i pro české občany, kteří mají na svých pozemcích ropná pole, případně ropu čerpají a dodávají na světové komoditní trhy.
Rusko má nadbytek surovin.
Část surovin prodá partnerům Brics a dalším zemím.
Postavit plynovod sice možná trvá. Ale natáhnout dráty a dodávat Číně proud už tak moc ne.
Část surovin prodá doma, zainvestuje do domácí produkce u sankcionovaných výrobků. Více Rusů bude mít práci.

Sankce Ruska jsou na dodávku zemědělských komodit.
Zemědělci USA, ale zejména EU, dnem zavedení sankcí mají nadbytek na skladech. To by mohlo vést ke snížení ceny potravin na trzích EU.
Ruští občané nenajdou v regálech potraviny z USA&EU. Pokud má Putin čísla o váze zahraničních potravin, ví, jestli tohle opatření bude znamenat jen zúžení výběru, absenci některých typů potravin, specifických pro USA&EU, nebo jestli povede k otřesům celého trhu. Tedy k nárůstu cen základních potravin, případně jejich nedostatku.

Putin je pragmatik. Dělá promyšlené kroky. O sankcích jistě přemýšlí dlouho. Zcela jistě v posledních měsících cestuje po světě a uzavírá celou řadu dohod s Čínou, Indií, zeměmi Latinské Ameriky a Afriky. Je pravděpodobné, že své sankce pečlivě vybral tak, ať nemají negativní dopad na Rusy.

Čína omezuje používání výrobků zejména z USA.
Tyto výrobky se vyrábějí v Asii. Tyto výrobky se budou vyrábět dál, jen pod domácí značkou.
Apple a spol. přijdou o zisky.

Jaký je tedy výsledek sankcí?
Obyvatele EU přijdou o odbytiště v Rusku na výrobky i komodity. Budou krachovat firmy, lidé přijdou o práci.
Obyvatelé EU budou kupovat dražší suroviny z USA.

Shell, BP a spol. se radují. Mají nové zákazníky, kterým diktují podmínky. Buď zaplať, nebo mazej sekat dřevo. Zima se blíží.
Američané mohou být potěšeni. Část neudané produkce evropských potravin skončí v USA.

A Rusko?
Rusko je v situaci, kdy bude muset začít budovat vlastní průmysl. Je to dobrá nebo špatná zpráva pro Rusy?
Varianta "vzdáváme se" v Rusku nehrozí. Zcela jistě ne kvůli tomu, že jim Francie nedodá loď nebo že si nedají hamburger od McDonald´s. Stačí se podívat do historie. Jsou to stateční lidé. Tohle Obama vůbec nechápe.

Za pár let jim bude podstatně líp.

Tolik k sankcím.

Ale svobodná ekonomická soutěž rovnoprávných partnerů stojí za zamyšlení ještě z jednoho úhlu.
Dolary.

USA má jako jediný z partnerů pod kontrolou hlavní mezinárodní měnu.
USA si nové dolary doslova tisknou. To, co s nimi dělají, má na ekonomické prostředí konkrétní vliv.

USA natiskne dolary. Tyto dolary vydá buď přímo vláda USA, za výrobky a služby domácích firem, nebo je vyplatí ve formě sociálních dávek Američanům, nebo jimi zaplatí firmám z EU.
Vytištěné dolary znamenají inflaci. Tu odnášejí Američané v rostoucích cenách nebo na úrocích.
Vytištěné dolary jsou výsměchem zahraničních dodavatelů. A rizikem. Jakmile se s dolarem cokoliv stane a přestanou ho některé země nebo firmy akceptovat, co si s ním počne evropská firma? Nenakoupí za něj nic z Ruska, Číny nebo Indie. Bude jej muset vydat za americké zboží.
Neuzavřelo náhodou Rusko přesně na tohle téma dohody s celou řadou zemí, počínaje Čínou?

Ale to není zásadní. Zásadní je, jestli můžeme mluvit o svobodné soutěži rovnoprávných partnerů.
A za jaký konec tahá ČR.