Náhoda je blbec. Připadám si jako otrok náhody. Můj život ovlivnila náhoda více, než cokoliv jiného. A přitom náhoda neexistuje. Je to jen slovo pro událost, která nastává velice zřídka a zpravidla z nám neznámých příčin.
Tak proč je můj život ve vleku náhod?
Tady jsou jen některé z nich.
Spadnou dva baráky, zasažené letadly. I když jsou na zásah letadel stavěné. Spadne i barák vedle. Nezasažený, s lokálním požárem.
V sutinách, pokrytých prachem, plných sténajících a mrtvých lidí, se najde pas útočníka, kterého tajná služba už dlouho sleduje a hned je jasno.
V barácích umře spousta lidí různých vyznání, kromě Židů. Úhlavních nepřátel útočníků.
Zrovna v ten den a ve stejné zemi probíhá nácvik zásahu proti únoscům letadel.
Probíhá nácvik zásahu proti bombovému útoku na maraton a dojde k bombovému útoku na maraton. Stejný den a místo. Hned víme, kdo to udělal. Tajná služba už ho dlouho sleduje.
Probíhá nácvik zásahu proti útoku na prostředky hromadné dopravy a dojde k útoku v metru a na autobus. Stejný den a místo.
Zmizí letadlo. Stejné letadlo je sestěleno o pár týdnů později.
Vyjde kniha o muslimské diktatuře ve Francii a muslimové zaútočí na redakci. Stejný den, stejná země.
Útočník, trénovaný v tajných táborech, ztratí pas v autě, ve kterém prchá. A hned je jasno, tajná služba ho totiž už dlouho sleduje.
Vyhrál jsem ve Sportce.
